4. kapitola

2. srpna 2013 v 12:00 | Cassi |  Jen s rodinou jsem kompletní

JEN S RODINOU JSEM KOMPLETNÍ

4. kapitola




Pohled Lissa:



Když mě Christian objal, překvapilo mě, že jsem se rozplakala. Byla jsem klidná, samozřejmě jsem měla trochu obavy a byla jsem trochu smutná, což ve mně vyvolal jeho odchod. Ale v hlouby duše jsem věděla, že má Rose pravdu, bude to jen pár dní, nanejvýš týden a až bude pryč, bude tu semnou Rose. Pro jednou to bude takové, jako předtím, než jsme se obě zamilovaly.

Najednou už jsem ale nebyla v Christianově náručí. Místo toho jsem, nebo spíš Rose, byla v náručí Dimitrie, zatímco po ní chtěl slib, že se bude starat o sebe a jejich děti. Když se jejich rty setkaly ve vášnivém polibku, věděla jsem, že musím z její hlavy okamžitě vypadnout. Ale ať jsem se snažila sebevíc, nedařilo se. Její emoce byly příliš silné, než abych s nimi mohla bojovat.

"Liss," řekl Christian. Zamrkala jsem a zaměřila se na jeho ledově modré oči, které jsem tolik milovala. "Jsi v pořádku?" zeptal se, hladíc mě po tvářích.

"V pohodě. Musela jsem se vytrhnout z hlavy Rose," odpověděla jsem mu.

Netrvalo dlouho a Christian stoupal po schodech do letadla s Dimitriem za zády. Ten se ohlédl na Rose a artikuloval Miluji tě. Rose byla dnes ráno silná, když jsem se sesypala, takže jsem nečekala, že v jejích očích budou slzy, a už vůbec ne, že jí potečou po tvářích, když kývla na Christiana a vydala se nebo spíš běžela opačným směrem. Vyhledala jsem pouto a z mých rtů vyšel povzdech dřív, než jsem to mohla zastavit. Rose běžela k jedné z fontán Dvora, ale nebyla to jen tak nějaká fontána. U téhle se Dimitri vyslovil. Cítila jsem, že chce být sama, ale její emoce zuřily. Smíchejte všechnu temnotu, kterou ze mě tahala a máte recept na katastrofu. Takže jsem klukům zamávala a rozběhla se směrem, kterým se vydala. Ať je na mě pak klidně naštvaná, ale je to moje kamarádka a já jí nenechám udělat nějakou hloupost.



Pohled Rose:



Můj žal byl příliš velký, než abych sledovala pohledy, které jsem si jistá, že na mě házeli kolemjdoucí. V mojí mysli byla jen jediná věc. Utéct, dostat se pryč. Potřebovala jsem se dostat pryč od Dimitrie. Nemohla jsem tam stát a dívat se, jak ode mě znovu odchází. V hloudy duše jsem věděla, že jsem hloupá. Tohle pci nebylo jako kdyby mě opustil. Bylo to kvůli práci a vrátí se. Tak proč se pak cítím tak beznadějně? Odpověď přišla v podobě kašny, kde se vyslovil.



Pohled do minulosti:

Byla jsem nedočkavá, až se dostanu domů do postele a k Dimitriovi. Byl to jeden z těch dnů, kdy mě v práci naštvali. Moje břicho už začínalo být vidět a Hans a Arianou trvali na tom, že už ve třídě nesmím dělat ukázky. Řekli mi, že tam sice můžu chodit, ale musím se držet zpátky a boj přenechat Dimitriovi a Eddiemu. Jak se dalo čekat, tenhle vývoj situace se mi vůbec nelíbil. Udělala jsem to jenom proto, že mi to řekli Dimitri a doktorka. Taky jsem věděla, že královna dělá jen to, co považuje za nejlepší pro svůj lid.

Nicméně, Dimitri s Christianem šli dnes nakupovat nebo tak něco a já se zasekla při pozorování Eddieho, jak se snaží trénovat všechny ty moroje ve třídě, aniž bych mu mohla nějak pomoct. Takže jsem konec dne uvítala s radostí.

Když jsem dorazila do ložnice, čekalo na mě překvapení v podobě okvětních plátků růží rozházených kolem postele. Na posteli ležel balík a u něj vzkaz: Obleč si to. Zalapala jsem po dechu, když jsem spatřila šaty, které byly uvnitř. Byly to nádherné červené šaty bez rukávů, posázené vepředu drobnými kamínky.

Osprchovala jsem se a oblékla si ty šaty. V balíku byl ještě pár páskových bot a rubínové šperky. Při pohledu do zrcadla jsem zatajila dech, vypadala jsem nádherně. Vždycky jsem věděla, že jsem hezká, ale poslední dobou jsem o tom měla pochybnosti.

Vrátila jsem se do obývacího pokoje a tam našla další vzkaz, abych sledovala stopu, kterou uvidím. Připadala jsem si jako detektiv.



Přítomnost:

Samozřejmě mě stopa zavedla ke kašně, u které sedím právě teď. Udělali to tu s Christianem opravdu romantické. Byly tu svíčky a nápis pomocí vodní magie: Vezmeš si mě.

Když tu teď sedím, chybí mi ještě víc. Chystala jsem se k odchodu, když ke mně přišla Lissa.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 3. srpna 2013 v 10:56 | Reagovat

Tak to bylo boziii !!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama