DOMOV JE TAM, KDE JSI TY
20. kapitola
Originál ZDE
Pohled Lissa:
Když dávala doktorka Rose výsledky testu, omylem mě zatáhla k sobě do hlavy. Procházely jí emoce šoku a zděšení, i trochu vzrušení. Jediným pohledem na Dimitriovu ztuhlou tvář však všechno vzrušení pominulo. Nikdy předtím jsem na jeho tváři takový výraz neviděla. Jeho oči byli chladné a tvrdé, stejně jako když byl strigoj. Rosiny myšlenky mě vytrhly z mých úvah.
Nenávidí mě! Je pro nás nemožné mít děti! Myslí si, že jsem ho podvedla! Ne, nemůže si myslet, že jsem ho podvedla, ví jak moc ho miluju!
"Rose," oslovila jsem ji, "uklidni se. Tvoje emoce jsou tak intenzivní, že mě vtahujou k tobě do hlavy!"
Moje uklidňující slova byla marná. Její srdeční tep byl enormní a její dech trhaný. Cítila jsem to, jako by to bylo moje srdce, nemohla jsem dýchat.
"Rose, musíš se uklidnit," řekla doktorka.
Ale Rose neposlouchala. Oči se jí zaplnili slzami. Se vzlykem je vypustila ven.
"Ne, ne! Ne! To nemůže být pravda! Nemůžu ho znovu ztratit, bez něho nejsem nic!" řekla Rose a škrábala se na kůži. Znělo to úplně pomateně. Tahle její stránka mě vyděsila. Nikdy předtím jsem ji neviděla se takhle chovat.
Pohled Rose:
Cítila jsem na sobě pohledy doktorky a Lissy, ale ten, čí pohled jsem chtěla, se na mě už znovu nepodíval. Slyšela jsem sama sebe mluvit, ale nebyla jsem si jistá, co jsem říkala.
"Rose!" promluvila na mě Lissa a snažila se zachytit můj pohled. "Je to v pořádku, všechno je v pořádku, chceš se uklidnit," řekla podivně uklidňujícím hlasem. Najednou mi její slova dávala smysl. Ano, chtěla jsem se uklidnit. Pak jsem zamrkala a tím přerušila nátlak.
"Co to kurva je, Lisso? Jak na mě sakra můžeš používat nátlak?" křičela jsem. Pocítila jsem její bolest a starost o mě, ale bylo mi to u prdele. Zasloužila si to, opravdoví přátelé na sebe nátlak nepoužívají! Hlavně ne na někoho, koho milujete nejvíc na celém světě.
"Jak si můžeš být jistá, že od tebe odejde? Jak víš, že to není jen šok? Můžeš ho snad vinit, že má pochybnosti? Mělo by být nemožné s ním otěhotnět." Řekla mi Lissa v duchu.
Právě teď mě nezajímalo, co mi ona nebo někdo jiný chtěl říct. Vydala jsem přidušený vzlyk a vyběhla ven, jako bych měla nohy v jednom ohni. Ignorovala jsem volání doktorky a Lissy, a to jak v mé hlavě, tak i nahlas.
17.6.2013 další kapitola





Oooo.. Uzasny !!!! Sice hodne kratky, ale opravdu uzasny;)