close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

16. kapitola

31. května 2013 v 18:00 | Cassi |  Domov je tam, kde jsi ty

DOMOV JE TAM, KDE JSI TY

16. kapitola

Originál ZDE



"Vypadáš nádherně!" řekla jsem Lisse, která stála v kabince jednoho z obchodů.

Měla na sobě jadeitově zelené šaty, které naprosto ladily s jejíma zelenýma očima. Drobné smaragdy byly náhodně rozptýleny po šatech a pruh větších smaragdů tvořil pás. Byla dechberoucí. Vypadala, jako by byla připravena začít vládnou morojskému a dhampýřímu světu. Z mého transu mě vytrhl pískot. Jill stála u dveří.

"Ó můj bože, Lisso! Ty jsi princezna! Jak doslova tak i obrazně!" vyjekla.

Lissa se usmála. Nebyly s Jill dokonalé sestry, ale kdo byl? Lisse se podařilo překonat, že její otec byl nevěrný její matce. Stále ještě cítila, že její matka a celá rodina pro něj nebyli dost dobré, ale už z toho nevinila Jill. Už ji neviděla jako výsledek nějakého laciného sexu. Dokonce si Lissa oblíbila i Emily Mastranovou.

"Vypadáš nádherně, Liss," řekla přicházející Sydney. "Kdyby tu byl Christian, neudržel by ruce od tebe pryč." Pokračovala se smíchem.

Napadlo mě, jak moc se Sydney Sageová změnila. Už to nebyla ta ustrašená alchymistka, kterou jsem potkala v Rusku. Byla plnohodnotnou čarodějnicí, které nevadilo, že je kolem morojů a dhampýrů. Strigojové byl však jiný příběh. Rozhodně se nerozpakovala při jejich spalování na škvarek. Byla jedinou ohnivou dívkouv naší rodině. Být vdaná za Adriana Ivaškova si jistě vybralo svou daň. Ale vždy byla chytrá a duchaplná.

Brzy jsem opustili obchod a vydali se hledat šaty pro zbytek z nás.

"Rose!" Lissa vyjekla jak nahlas, tak i v mé hlavě.

Trhla jsem sebou. "Liss, já tě slyším, opravdu. Nemusíš tak řvát, ani v mé hlavě."

Ostýchavě se usmála. "Promiň," řekla a pokynula mi, abych ji následovala do zadní části obchodu.

To co jsem spatřila mi vzalo dech. Byly to černé krátké šaty s výstřihem do V. "Ó můj bože! Jsou krásné!" řekla jsem v úžasu.

"Tak si je běž vyzkoušet!" vykřikla Lissa.

"Co? A ohrozit tě? Nebudu ohrožovat tvůj život kvůli šatům, bez ohledu na to jak jsou pěkné."

Obrátila oči v sloup. "Eddie je tady a taky Sydney. Nedovolí aby se mi něco stalo a ty to víš."

Proti této logice jsem neměla co namítnout. Vzala jsem šaty a zamířila do šatny.

Při pohledu na sebe do zrcadla jsem málem vykřikla. Ty šaty, jakoby byly navrženy přesně pro mě. Seděly mi naprosto přesně. Dosahovaly asi do poloviny stehen a měly hodně hluboký výstřih. Už jsem věci s výstřihem měla, ale tohle, to bylo vážně sexy! Zvlášť na mě. Vyšla jsem ze šatny a všimla si jak Lisse, Jill i Sydney poklesla čelist. Pod jejich pohledy jsem začala být rozpačitá.

"Zavřete ústa dívky nebo chcete polykat mouchy?" řekla jsem s protočením očí. To je vytrhlo z úžasu.

"Ó můj bože!" řekli jednohlasně.

"Ty šaty jsou přesně pro tebe!" řekla Sydney.

"Jo, má pravdu. Vypadáš úžasně!" přidali se Lissa a Jill.

"Děsný! Můžeme už vypadnout z týhle díry?" zeptal se Eddie. "Vypadáš skvěle Rose," dodal.

Potom co jsme sehnali šaty i pro ostatní, jsme si dali oběd a vyrazili zpátky ke dvoru. Všichni jsme byli k smrti unavení. Když jsme nastupovali do auta, zasáhla mě hrozná bolest hlavy. Zasténala jsem.

"Rose? Co je ti?" začala Lissa a ztuhla. Poutem ucítila mojí bolest a nevolnost, i když jen nepatrně. Zamrkala a pokračovala. "Mám tě uzdravit?"

Zavrtěla jsem hlavou. "Je to jen proto, že jsme mimo ochranné stěny. Nemůžeš s tím nic dělat." Cítila jsem její rozmrzelost, že mi nemůže pomoct. Stiskla jsem jí ruku. "To je v pořádku Liss, všechno bude dobrý."

Když jsme dorazili ke dvoru, bolest ustoupila. Dimitri a kluci na nás čekali u brány. Rozběhla jsem se k němu a zapomněla na všechny starosti s předešlou nevolností.

"Soudruhu!" stoupla jsem si na špičky, abych ho políbila. Na to reagoval víc než dychtivě.

Tu noc, když jsem ležela v posteli v Dimitriově náruči, nenapadalo mě jiné místo, kde bych byla raději. Usnula jsem okamžitě, tedy po pokusu svést Dimitrie. Ten mi ale řekl, že si musím odpočinout, ale zůstane tu semnou celou dobu.



Lidičky, chci vás poprosit, abyste napsali kdo to čte. Stačí smajlík nebo cokoli. Jinak děkuju Tessince, jsem za tvoje komenty moc ráda :-)

3.6.2013 další kapitola
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 1. června 2013 v 16:38 | Reagovat

jůůů ... to byla nádherná kapitolka !!  tuhle povídku jsem si oblíbila ještě víc !!! né aby jsi přestala psát :D :D

2 Cassi Cassi | Web | 3. června 2013 v 8:45 | Reagovat

[1]: Já ji ale nepíšu, jen překládám. Jinak má tahle povídka myslim 28 kapitol a autorka píše pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama