12. kapitola

17. května 2013 v 18:00 | Cassi |  Domov je tam, kde jsi ty

DOMOV JE TAM, KDE JSI TY

12. kapitola

Originál ZDE



Pohled Lissa:



"Christiane!" zvolala jsem až nadskočil.

"Liss?" zeptal se pomalu. "Chceš abych ohluchl?"

Zamrkala jsem a uvědomila si, že jsem zakřičela a on sedí hned vedle mě. "Promiň." Poodešla jsem pár kroků od něj.

"Kam jdeš?" zeptal se.

"Rose je vzhůru!" téměř jsem zpívala radostí.

"Cože? Jak to víš?" zeptal se se zamračeným výrazem.

"Pouto teď funguje obousměrně."

Úsměv, který se objevil na Christianově tváři, by měl vyhrát úsměv roku. I když se celou dobu snažil tvářit klidně, věděla jsem, jak moc ho zasáhlo vidět Rose v bezvědomí. Časem si začali být hodně blízcí. Po té věci ve Spokane a boji se strigoji na akademii, byli jako bratr a sestra, ale oba byli tvrdohlaví jako mezci a nikdy by to nikomu nepřiznali.

"Máš pravdu Liss."

V duchu jsem protočila očima. Jo, pro Rose není žádná věda, lézt mi do hlavy.

"Cokoli!"

"Jdeme za Rose nebo co?" zeptal se Christian netrpělivě.

"Jdeme!" prakticky jsem vykřikla.

Podal mi kabát. I když nebyl potřeba, nebyla zima.

"Rooossseee!" křičela jsem, když jsem otevřela dveře jejího pokoje.

"Liss!" řekla se stejným nadšením.

Vběhla jsem jí do náruče. "Už mě nikdy takhle neděs." Šeptala jsem jí do krku.

"Je to v pořádku Liss, jsem ok," konejšila mě.

Přerušila objetí a obrátila se ke Christianovi. "Ahoj ohnivče! Chyběla jsem ti?"

"Sni dál, Rosie," řekl.

"Ale notak lidi, tak už se obejměte. My vaše tajemství udržíme," řekla jsem při pohledu na Dimitrie, který přikývl.



Pohled Rose:



Lissa měla pravdu, jak blízcí jsme se s Christianem stali. Kdyby se mě ještě na akademii někdo zeptal, kdo jsou moji nejbližší přátelé, Christian Ozera by nebyl ani na konci seznamu. Teď jsem si nedokázala představit život, bez jeho křivého úsměvu nebo našeho škádlení.

Návštěvy pokračovaly až do pozdních nočních hodin, kdy mě přišla zkontrolovat doktorka Oledzká.

"Můžu jít?" zeptala jsem se.

"Ano, slečno Hathawayová. Jen se ještě podívám na výsledky krevního vzorku, co jsem vám odebrala."

Vzorku krve? Vůbec nevím, že by mi brali krev, ale byla jsem za to ráda, protože nesnáším jehly.

Za chvíli se vrátila s nějakým papírem. "Takže, všechno vypadá v pořádku. Rose, můžete jít, ale musíte odpočívat, vaše tělo to potřebuje," řekla.

Odpočívat. Dělá si prdel. Spala jsem bůhví jak dlouho a ona chce, abych odpočívala? Dobře, věděla jsem, že je to potřeba. Ale jediné co jsem teď chtěla, bylo přitulit se k Dimitriovi, nic víc.


20.5.2013 další kapitola
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tessinka Tessinka | 17. května 2013 v 19:52 | Reagovat

ooo ... moc krásné !!! romantika !! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama